Angína

Tak už to moje imunitka nevydržela. Poprvé za pěknou řádku let mě něco skolilo. No jasně, pokud nepočítám ty zhoubný bubáky v břiše.

Nějakou dobu mi pořád bylo tak divně, smrkala jsem, měla jsem pocit na teplotu, lehce mě bolelo v krku. Brala jsem si paralen, cucací pastilky a zaháněla bacily bylinkovými čaji. Představovala jsem si to jako u Macha a Šebestové, jak se zmenšili a šli Kropáčkovi vymlátit bacily, napichovali je na vidličku a on je pak spláchnul čajem.

Bohužel happyend se nekonal a já se v sobotu ráno (ehm v 9:30) vzbudila s bolestí hlavy, krku a naprostou vyřízeností a zvýšenou teplotou. Tady něco nehraje! Svým zkušeným okem doktora samouka jsem se podívala do krku a hned jsem začala tušit, která bije. Angína jako vyšitá. Do pondělí daleko, chemka další středu přede mnou, to se musí vyřešit. Tak jsem zajeli na pohotovost. Pan doktor konstatoval to samé, do toho se mě vyptával na nějaký věci k mojí nemoci (jak na to přišli, jak to léčili, kde mě operovali, co se mnou plánují dál), vyplázla jsem jazyk a 90 Kč a hurá do lékárny pro antibiotika.

Jako dítě a dospívající jsem na angíny celkem trpěla, takže to znám a ty první dny jsou nejhorší, však jsme to zažili asi všichni. Vyřízenost, že vás bolí na sobě i oblečení (kdybych měla vlasy, bolely by i tylaughing), nechuť k jídlu a v noci pocení a lehké blouznění, prostě hnusný sny.

Volala jsem v pondělí hned na onko, zda to nebude mít vliv na funkci rostlináře, no prostě jestli můžu další středu přijet. Prý samozřejmě jo, jen že je blbý, že si ty dny, kdy mi má být mezi chemkama dobře, moc neužiju.

Jsem slabá jak čaj pro novorozeňata, tak mám nakázáno od manžela ležet, případně sedět a když budu hodně hodná, můžu si vyprat a dát si prádlo do sušičky (máme totiž novou a jelikož se moje radosti teďka smrskly na nový díl seriálu v televizi a něco dobrýho k jídlu, je sušička teď něco jako výlet k mořicool). Neee, samozřejmě to přeháním. Tak já jdu číst, pít čaj, bloumat po FB a "užívat" si nicnedělání...

ileostomie nemoc dieta angína

100blog
Bára

Bára

Kdo jsem?

Ahoj, jmenuji se Bára, bydlím v srdci Lužických hor, je mi 36 a od konce února 2018 žiju se stomií.

BIO

Nejnovější články

Konečně doma

Konečně doma

26. 11. 2024

Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným
Hospitalizace

Hospitalizace

6. 8. 2024

Neveselé jaro (CHT4-5/IV.linie)
Novoroční blues (CHT3/IV. linie)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Více informací