I když to vypadá, že mám všechny dny zalité sluncem, není tomu tak. Jsou i dny, které bych přetočila dopředu jako na videu..
Nedělní odpoledne se zprvu zdálo pohodové a odpočinkové.
Po návštěvě oné místnosti jsem zjistila, že mi protekl pytlík, ach jo. No jo, co s tím jiného, než odlepit a vyměnit. Kdyby aspoň nebylo odpoledne a nebylo střívko v plném proudu.. Nebylo to poprvé, vždycky se nám pytlík nakonec nalepit podařilo, tak jsem šla směle do toho.
Hm, tentokrát to nebylo tak v pohodě. Postavila jsem se do sprchy a umyla se s tím, že počkáme, až střívko přestane vyvádět a pak rychlostí výměny kol na závodech F1 dáme pudr, vysušíme, nastříkáme bariérový sprej, prdnem tak kolečko a završíme to pytlíkem. Smělá a sebevědomá představa.
Po hodině a půl stále stojím ve sprše, střívko vesele vyvádí a nevypadá to, že by přestalo. Asi si užívá svobodu bez sáčku. Kdo je na to ale zvědavej?! Manžel si bere stopky a měří, schválně jak dlouho vydrží bez produkování. 45 sekund, 1 minuta 15 sekund, 35 sekund, 55 sekund. Hodiny ukazují, že jsem ve sprše už skoro dvě hodiny. Tady už přestává veškerá legrace. Taky jsem si stihla dvakrát pobrečet. Střívko už má intervaly minuty a půl, to dáme. Usušit, bez pudru, to se nestíhá, sprej, kolečno, pytel. Hotovo. Uf.
Zbytek večera jsem strávila googlením, co by tu mou nehodu mohlo způsobit, zda není nějaký fígl při lepení, co jsme udělali špatně. Třeba bych měla zkusit jinou pomůcku? Břicho se může po operaci měnit a ta původní, zvolená v nemocnici, nemusí postupem času vyhovovat. Napsala jsem si kontakt na jednu firmu, která vyrábí stomické pomůcky a zasílá zkušební balíček, tak tam ráno brnknu.
Hezky jsme se vyspali a pondělní ráno jsem zahájila výměnou pytlíku, abych zkontrolovala, jestli není kůže moc podrážděná. Nevypadalo to nijak hrozně, tak jsem zase chytla optimismus. Mezitím jsem zavolala do firmy Coloplast a poprosila o zkušební balíček pomůcek. Dobrá nálada nevydržela dlouho. Po obědě jsem bolestí nemohla skoro dojít od babičky domů. Zvláštní směs řezání a pálení mi dokonale otrávila den. Sedla jsem si doma na gauč, pomalu to povolovalo, tak jsem v téhle poloze strávila zbytek večera. Aspoň jsem si protřídila 460 svatebních fotografií..
V úterý ráno opět výměna, naštěstí poškození kůže nebylo zdaleka tak hrozné, jak to vypadalo. Promazala jsem místo hojivým krémem a lípli jsme pytlík. Stejně to pořád není ono. Byla jsem zvědavá, co mi přijde od Coloplastu v balíčku. Pošta nezahálela a balíček byl před obědem u mě. Díky! Poslali mi nejen sáčky, ale i kolečka z jiného materiálu, než používám, různé vzorečky krémíků a jiných potřeb, který každý stomik uvítá. Nikdy bych nevěřila, že si budu v katalogu stomických pomůcek listovat s takovou libostí a zájmem, jako v módním časopisu.
Jiná firma - ConvaTec mi také poslala před časem svůj zkušební balíček, tak jsem si to doma znovu rozložila a prohlédla. Zítra prubnu ty od Coloplastu. Vypadají měkce a jsou mi prostě sympatické. Šedá barva letí. Třeba konečně budu zítra tak rozjařená a budu střídat různé typy výskoků, jako lidé v katalogu.
Pro stomiky: používám nyní sáčky od Braunu - Flexima. Mám je už od operace z nemocnice, tam mi vyhovovaly. Měla jsem břicho úplně ploché. Nyní už se malinko zakulatilo a nějak mi to moc nesedí. Po přečtení různých diskuzí ve skupině stomiků na fb, má být nošení sáčku v podstatě bezproblémové, ne za trest. Než se rozjedu za stomasestrou, musím něco vyzkoušet. Vzhůru do toho!
Jo a nedělám reklamu žádný firmě. Prostě to píšu tak, jak to je. Sorry jako!
Kdo jsem?
Ahoj, jmenuji se Bára, bydlím v srdci Lužických hor, je mi 36 a od konce února 2018 žiju se stomií.
6. 8. 2024
16. 4. 2024
19. 2. 2024
23. 1. 2024