Hodně se setkávám s dotazy, jak se připravit na první chemku, co jíst (nejíst), co se bude dít, zda potřebuju ihned kýbl do auta atd. Často se potkávám s vyjukanými lidmi v čekárně, kteří nemají skoro žádné informace. Proto jsem se rozhodla sepsat tento článek. 

Samozřejmě je to všechno obrovský šok! Nejdříve člověk přichází k lékaři s nějakým problémem, tuší, že se něco asi bude dít, ale že uslyší, že má zhoubný nádor (nebo něco jiného podobně hnusného), s tím se moc nepočítá. Joo, viděla jsem okolo sebe, že to lidi mají, ale nikdy se to netýkalo mě samé. Proč já? Proč ne někdo jiný?

Říká se, že dostáváme naloženo na svá pomyslná záda tolik, kolik jsme schopni unést (aniž bychom to tušili). Jako nevím, ale já mám někdy pocit, že už pod tíhou všeho chodím v hlubokém předklonu. Ale o tom dnes psát nebudu. Často se setkávám s tím, že se mě lidi ptají - co je to chemoterapie, často si ji pletou s ozařováním a taky si nějak neumí představit, jak to vlastně všechno chodí.

Jako první, když si vyslechnete diagnózu, vás seznámí s tím, co vás asi tak bude čekat. Možná to bude operace a pak léčba, možná naopak. Každý pacient je individuální, proto každá léčba je individuální. Pokud se připravujete na svou první chemku, není potřeba ihned šílet, stříhat si vlasy a shánět po krámech nějaký slušivý kýbl. Hlavní je se zastavit, nadechnout, vydechnout a říct si: JO! Jdu do toho a zvládnu to!

Váš lékař vám sdělí, jak to bude zhruba probíhat, jestli potřebuje před tím odběr krve, kdy a jaké si máte vzít před aplikací léky. Dá vám možná i nějaké léky na doma, které si budete brát před chemo. Poté si můžete u svého ošetřujícího (nebo obvodního) lékaře nechat vystavit cesťák, aby vám cesty na chemo proplatila pojišťovna.

Po příchodu na onkologii se nahlásíte v kartotéce, aby si vás zapsali. Vždy se mě sestřičky ptaly, kolik vážím (takže zjistit), zda nehubnu a jak velkou sním porci. Pak jsem šla do čekárny a čekala jsem na přijetí do ordinace k paní doktorce. Ta se mě ptala, jak mi je, co je nového a každou další návštěvu vždy, jak mi bylo po chemce, zda nebyly nějaké komplikace. Pak jdete zpátky do čekárny a čekáte na namíchání chemky (dělají to v lékárně) a na zavolání sestřiček do aplikačního sálku. Tam, kam jsem chodila já, bylo pět křesílek (polohovacích, jako u zubaře) a tři postele pro dlouhá kapání. Určitě vám lékař řekne dopředu, zda se můžete ráno nasnídat (nebo jdete nalačno na krev), ale při kapání se jíst a pít určitě může! Doporučuju se najíst před tím a pak konzumovat svačinku v průběhu. Nevím, jak je to jinde, ale na kapání s vámi nikdo z rodiny či kamarádů jít nemůže.

Sestřičky vše vysvětlí a ukážou, není třeba se ničeho bát. Také vám sdělí, na co si u té vaší konkrétní látky dát pozor, co se může dít za vedlejší účinky. Každá chemka dělá něco trošku jiného. Dohromady má ale za úkol zabránit množení rychlerostoucích buněk (což jsou ty nádorové, ale třeba i střevní a vlasové). U všech chemek nevypadávají vlasy! Sestřičky vám to také řeknou. Pokud u té vaší ano, dostanete příspěvek na paruku, ale doporučuju turbánky, už jsem o nich psala níže. V zimě je v paruce zima a v létě zase vedro a když fouká, ani nemyslet na to, co by to byl za trapas, kdyby vám ji odfoukl vítr. 

Vezmete si návleky, někdo si nosil i přezůvky (hlavně z toho důvodu, že když kapete několik hodin, nemusíte se při potřebě na záchod soukat v zimě do kozaček. Pak si vybalíte věci, pití, svačinu, zábavu (knihu, časák, mp3) a usadíte se. Pak se vás budou sestřičky ptát na vaše celé jméno (z důvodu ověření identifikace), změří vám tlak a zavedou kanylu (nebo píchnou do portu). 

Nejdříve kape příprava na nevolnosti, alergie a pak samotná chemo. Já měla dvě, takže dva pytlíky, představte si to jako infuzi. V průběhu můžete spát, číst si, koukat na telku (pokud tam je), u nás vám půjčili i dečku. Když potřebujete na záchod, odpojí vás. V drtivé většině nikdo žádnou reakci nemá, ale pokud by vám z ničeho nic začalo být divně, vše ihned hlásit! Sestřičky jsou přítomny neustále. Po kapání propláchnou žíly fyziologickým roztokem, změří vám tlak a můžete běžet. Doba kapání je různá (půl hodinky, hodinku, dvě, já kapala pět, ale jsou i tací, co kapou třeba 12h a víc, to už pak jsou v lůžkové části). 

Nečekejte, že po cestě domů budete ihned zvracet. Pravděpodobně první nevolnosti přijdou až pár dnů po (žaludek na vodě, nechutenství), ale určitě vám lékař napíše léky, které si máte vzít, pokud tato situace nastane. Většina lidí ani nezvrací. Já měla v první linii 9 chemek po třech týdnech a zvracela jsem jen jednou, pár dní po poslední. Ve druhé linii jsem měla 7 chemek a nezvracela jsem vůbec. Mohou nastat únavy, bolesti celého těla, tzv. chřipkové stavy. Nechutenství blížící se tomu těhotenskému, nesnášenlivost pachů. To trvá pár dnů po aplikaci a pak se to už jen zlepšuje. Proto hodně odpočívejte a dávejte si pozor na imunitu, je oslabená, tudíž se nedoporučuje kontakt s nemocnými. Hodně lidí ale při chemo normálně chodí do práce. Řiďte se svým pocitem! Třeba je nyní právě ten čas na to zvolnit, užívat si svých koníčků a vyprdnout se na to, co se děje v práci a myslet na sebe! Někomu to ale zase pomáhá, říká, že by se doma zbláznil.

Ať tak nebo tak, nebojte se na cokoliv zeptat. Je to vždycky lepší, než se užírat nejistotou!

Tipy:

• Já se ráno před chemo vždy nasnídala, aby mi nebylo zle z hladu, na krev jsem chodila předchozí den. S sebou jsem si většinou mazala rohlíky nebo chleba se salámkem, brala jsem si nějakou zeleninu a ovoce (lepší nakrájené), přesnídávky (kapsičky do ručičky), něco dobrého na zub (sušenky). K pití jsem si ke konci brala víc menších lahví, nevěděla jsem, na co budu mít přesně chuť (voda, čaj, minerálka, ...). Prostě do máte rádi. Hlavně nehladovět a hodně pít!
• Mít s sebou pití s "násoskou", mají to tuším Rájce, nebo si neutahovat víčka od lahve. S jednou rukou se to blbě otevírá.
• Přezůvky (pantofle), pokud budete ležet v posteli při dlouhém kapání, abyste se nemuseli rvát při každé návštěvě WC do bot, někdo si nosil deku a polštářek, sestřičky vždy půjčily.
• Vzít si zábavu (knihu, časák, křížovky, mp3).
• Pokud máte nějaké otázky na lékaře, napsat si na papírek. Pak si na to v tom kalupu ani nevzpomenete.
• Zařídit si cesťák, nechat orazítkovat každou návštěvu.
• Pokud budete trpět nechutenstvím a budete hubnout, lékař vám může předepsat recept na nutridrinky, psala jsem o nich na blogu níže.
• Strach a chmury nechat doma! Jde se do bojeeeee!

ileostomie chemoterapie nemoc