Ano, je to tak. Před 5 měsíci jsem si sama nedošla ani na záchod a dneska jsem už zasloužilou desetidenní manželkou. Jak se to zvládlo a jaké byly nástrahy? Čtěte..
Během května a června 2018 jsem se začala pomalu zlepšovat a rozjídat, tudíž jsem nabyla síly a tím pádem jsem začala mít roupy. Ne ty dětské (fuuuj), ale pohrávala jsem si s myšlenkou, že bychom tu svatbu letos mohli stihnout (v dubnu jsem rezolutně prohlásila, že v žádným případě svatba nebude, až příští rok).
Chtěli jsme svatbu církevní, takže naše první zastávka byla na faře. Pan farář nás mile přivítal otázkou: "Proč se chcete brát v kostele?", slovo dalo slovo a byli jsme domluvení na obřad 1. září 2018. Jen pro úplnost, já jsem pokřtěná, manžel (tehdy přítel) není, tudíž jsme uzavřeli pro církev smíšené manželství a museli jsme žádat o dispenz (povolení biskupa), dnes spíše formalita.
Byla jsem tak nabuzená, že to klaplo u pana faráře, že jsem ještě ten večer nelenila a zavolala jsem, zda je volný sál, ve kterém bychom chtěli hostinu a afterparty. Sál byl volný a my začali plánovat.
Čas plynul, přišlo mi, že je to všechno nějak podezřele rychle zařízené, ale asi jsme věděli, na koho se s čím obrátit. Na konci července jsme jeli na CT do Olomouce, první po únorové operaci a HIPECu. Čekala jsem, že mi nasadí zajišťovací chemky, takže jsem vymýšlela různé varianty, jak docházet na chemky, abych se v tom mohla i vdát a popřípadě jak moc je posunout, abych měla na obřad vlasy.
Výsledky předčily všechna naše očekávání a já nakonec na chemky nenastoupila. Trochu mi to udělalo čáru přes rozpočet, protože jsem kadeřnici řekla, že její služby nebudu před svatbou potřebovat a ona už pak měla plno! (to je samozřejmě myšleno s nadsázkou, byla jsem happy jak dva grepy, že budu prozatím bez chemek!)
Napadlo mě, zda si to CT nespletli a neřekli mi výsledky nějakého průměrně zdravého člověka, ale ve zprávě chyběly popsané přesně ty orgány, které mi vzali, takže to vypadá, že je to lékařské povídání opravdu o mně. Budeme mi držet palce, v listopadu jdu na další kontrolu.
Nu, odbočila jsem z příprav, ale bylo to nutné, abyste znali pozadí toho, co naše tříměsíční svatební přípravy provázelo...
Pokračování příště..
Kdo jsem?
Ahoj, jmenuji se Bára, bydlím v srdci Lužických hor, je mi 36 a od konce února 2018 žiju se stomií.
6. 8. 2024
16. 4. 2024
19. 2. 2024
23. 1. 2024